Období: listopad 2011

Balíme! Sbohem Agio Vasilio, míříme na koleje!!! číst dál

Dnes je první adventní neděle a ačkoliv je skoro prosinec a i vitríny místních obchodů se začínají zaplňovat vánočními kýči, já prostě měla neděli, jako každou jinou. Jak je v Bibli vepsáno, bůh stvořil zemi za šest dní a sedmý den odpočíval, proto jsem se i já rozhodla nebýt projednou božštější, než nejbožštější výmysl světa a dát si taky voraz. Když jsem se ráno, s nudlí u nosu, probudila do slunečného rána, odbyla jsem si své stereotypní ranní rituály a vydala se za dobrodružstvím. Sehnala jsem si auto, sehnala jsem si řidiče, a jela jsem pokořit oblíbenou metu Erasmáckých studentů. Jela jsem dobýt Nafpaktos. číst dál

Slovo dalo slovo, slib dal slib a najednou už tu byl pevný čas odjezdu mého autobusu. A kam jsem jela? Zachránit mé malé skromné já před totální ztrátou soudnosti mého humoru, jela jsem za Lídou.  číst dál

Včera, sic se ještě nejednalo o dnešní magické datum, byl u nás v Patře úplněk. Plán byl jasný, zúčastnit se pravidlené lekce řeckého jazyka, po něm vzít nohy na ramena a vyšplhat k opuštěnému rozestavěnému baráku na kopci nad univerzitou, kde budeme provádět observaci pravidelné měsíční periody. Na to, kolik lidí se plánovalo připojit, se nás sešlo jen pár, ale i přesto jsme měli krásný večer. číst dál

Je neděle a nic se neděje. Velmi chabý pokud o vtip, ale přece jen nějaký byl.. dnes jsem vstala.. to by sice pro začátek možná stačilo, ale to by se tato činnost nemohla stát jedinou dnešní činnností. Odpověď na otázku, "co jsi dnes celý den dělala" je značně vyčerpávající: vstala jsem. Ať mi nikdo netvrdí, že válet se celý den v posteli je sranda. Ležím, záda mě bolí, v zadku mám mravence a na lýtkách oleženiny. Levá ruka ztratila cit a pravá mi pomalu umrzá. Celá hlava mě svědí, jak mě škrábou moje vlastní vlasy a v žaludku mám kámen už od snídaně. Ležení holt není žádná sranda. číst dál