Období: červen 2012

Dnes je den posledních věcí. Myslím, že to všichni znáte, v poslední den dlouhodobějšího pobytu chcete prostě stihnout všechno to, co jste tady za celých devět měsíců běžně dělali, jen díky časovému pressu se z těchto běžných aktivit stává něco, jako rychlé filmové záběry, které sice dohromady skládají dokonalý obraz a letní idylu, ale samy o sobě jsou věru bezcenné. Rozhodla jsem se, že si jeden takový dokonalý obraz vytvořím. Hned po čaji půjdu na pláž, tak hoďka by mi mohla stačit, poslední koupání nechám nočnímu šeru. Po posledním ručně vařeném obědu bych mohla poslední procházkou obejí... číst dál

Ze Zakynthosu už jsou všichni dávno doma a já poněkud zapomínám aktualizovat dění posledního měsíce. Ne že by nebylo co aktualizovat, jen místo sezení na pokoji raději lítám po venku. Dny se zdají kratší, kamarádi postupně mizí a všechno se stává hrozně intenzivnější. Včera se i mi podařilo uvědomit si, že už nemám týdny, že už nemám ani jeden týden, že mám jen dny. Tři dny. Tři dny, než odjedu z Patrasu užít si trochu dobrodružství v druhém moři a pak hajdy domů. Nestresuju se. číst dál

Tak, je na čase povědět vám příběh posledních dvou dní.. Myslím, že všechno to, co se v uplynulých 48 hodinách stalo, se stalo jenom proto, abych zase po dlouhé době napsala slušný článek. Nebo alespoň si to tak obhajuji.. A co že se to vlastně stalo? číst dál

Tak jsem se dozvěděla kolik různých lidí tyhle moje žvásty čte, tak jsem se rozhodla vás nakrmit další porcí slov beze smyslu a subjektivních myšlenek jedné líné české trubky. Dnes je dvanáctého června a můj taťka má NAROZENINY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Místo toho abych byla s ním doma a oslavovala, trávím svůj volný čas s dalšími rodinnými příslušníky ženského pohlaví kdesi v severních končinách Peloponéského poloostrova volaných Patras. Vzali jsme auto, tři lahve vody a slunečník a opustily jsme na tajnačku Zakynthos abychom se podívaly, kde to tady vlastně žiju.  číst dál