Tak se mi nějak poslední dobou zdá, a to prosím čím dál tím víc, že se lidský život smrskává do pojmu "čekání". Jen tento týden neustále na něco čekám. V pondělí jsem čekala na posudek z magisterky, v úterý jsem čekala u doktora, ve středu pro změnu na papír ze studijního a včera na zadání závěrečného projektu. Můj studentský život se chýlí ke konci a já čekám. Čekám až nastane den státnic, tam budu čekat až přijdu na řadu a pak budu čekat až můj dospělý život začne. Nějak se mi ale nezdá, že dobu mezi čekáním a čekáním vyplňuje zase čekání. Kde a kdy ale nastala chyba?
číst dál