Období: říjen 2011

Aby bylo všem jasno, tak delší proluka mezi mými články byla způsobena jen tím, že jsem absolvovala Greektrip po starých antických památkách, přírodních zajímavostech a prachobyčejných městech. Půjčené auto dotstalo jméno Gracy, naložilo Kapču, čtyři čiperné holky a pevně v rukou velitele vozu se vydalo na výlet. Plán byl jasný: 1) nechat si věštit z pařátků v Delfách, 2) pokochat se mystikou klášterů v oblasti Meteora, 3)  slyšet padat minci v Epidavrově divadle a 4) žasnout nad zašlou slávou starověkých Mykén. Tyto hlavní body doplnilo nesčetné množství náhodných zastávek, které více, či méně předčily očekávání hlavních turistických atrakcí. A jaké to vlastně bylo? Jen čtěte dál! číst dál

Dnes ráno, ještě předtím, než začnu psát všechny svoje školní články a plnit povinnosti vysokoškolského studenta, se musím s virtuálním prostorem podělit o další zvláštnosti, které nám tato země přichystala. Dnes je středa. Kromě toho, že je buisness time, je také stávka. Ano, nečekaně je stávka. Ještě jednou: dnes je středa a je stávka. Je nejvíce generální stávka, za historii řeckého stávkování. Stávkují dopravci, stávkují učitelé, stávkují obchody a stávkují i kavárny. Je to ten druh stávky, na kterou se celé Řecko chystá několik týdnů dopředu. Také je to ten druh stávky, o které ví celý svět, a každé seriózní zahraniční noviny jí věnují minimálně jeden odstaveček. Je to stávka dvoudenní, to znamená, že trvá celou středu a celý čtvrtek. Někteří s ní začali už v pondělí, někteří s ní skončí až v neděli a někteří nepřestanou stávkovat nikdy. Takže, pro shrnutí: dnes je středa a je stávka, zítra bude čtvrtek a bude stávka. číst dál

Včera jsme se vzbudily a bylo asi deset hodin. Jediný pohled z okna stačil k tomu, abychom věděly, že nemůžeme zůstat sedět na zadku a užírat se výčitkami z útržkovitých vzpomínek předešlé noci, ale musíme je utopit ve větrném slunečném dni. Sbalily jsme hektolitry vody, nakoupily potraviny na piknik a vyrazily pokořit druhou stranu vody, na kterou už od příjezdu koukáme. Od dalších lidí jsme už předtím vyzjistily jak se to má s mostem, chodci a trajektem a proto už nic, krom výstražných cedulek, nebránilo přechodu dominanty Korinského zálivu - mostu Rio-Antirio.  číst dál

Tak dnes je ten den, kdy mají sice svátek všechny Terezy, ale jen ta naše ho má nejvíce zasloužený. A proto jsem se rozhodla obdarovat ji něčím co potěší její oko, sluch a pomůže jí zútulnit nový domeček. Kdyby tu byla, teda spíše: "Ségrajz, kdybys tu byla, tak bych ti dala tohle": číst dál

Dny plynou a nic se nemění. Čas zde stále nehraje žádnou roli, systém se neorganizoval, autobusy a jízdní řády se ne a ne potkat a dovozci kafe nemají nouzi o zakázky. Co se týče mě, tak moje schopnost adaptovat se jakýmkoliv podmínkám bez potřeby to komentovat, byla hluboce zasažena. Tento týden (a konec minulého) jsme se stali takřka obětí školní administrativy, a školní administrativa jen o vlasek unikla mučivé smrti. číst dál

Tento tip na krásný výlet jsem si vezla už z česka. Ještě doma jsem zhlédla všechny díly Objektivu, ve kterých se vyskytovalo Řecko a vybrala si ty nejblíže Patrasu. Dnešnímu výletu dodávala na atraktivitě zubačka, která jezdí strmým horským údolím z Kalavryty do Diakofto a klášter Mega Spileon přilepený na mohutné skalní stěně. Výlet měl jen jeden háček: konal se v sobotu. číst dál

V sedm ráno můj telefon kvičel What else is there od Röyksopp a snažil se mne vyhnat z postele. A proč? No přece protože byl čas jít do školy. číst dál

Nespavost je fenomenální záležitost. Vždy jsem měla pocit, že lidé co trpí nespavostí jsou hrozní chudáci a to z jednoho závažného důvodu - nevyspí se. Po dnešní noci (vlastně po této stále ještě trvající noci) jsem jiného názoru. Nespavost přináší možnosti, netušené možnosti člověku, který ji prožívá. Nespavost je dar, je to možnost poznat sám sebe, je to vězení tmy, které umožňuje hloubat, přemýšlet a uskutečňovat své sny. číst dál

Kosta číst dál

V páteční večer jsem na obchůzce okolím objevila přístupové cesty do nitra na pohled zcela nepřístupných vrcholků. Po hodinovém bezprizorním toulání mixem travin a nepotřebného odpadu, byl sice můj foťák těžší o 100MB a nové sandálky o pár odřenin, ale mému pobytu se zde otevřel Nový Prostor. Ze čtyř stěn malého apartmánu vedla najednou červí díra do soustavy zvané Příroda. číst dál