V sedm ráno můj telefon kvičel What else is there od Röyksopp a snažil se mne vyhnat z postele. A proč? No přece protože byl čas jít do školy.
Rozlepit oči, umýt chrup a posnídat. Vybaveny svačinkami a natěšeny na nové informace, vyrazily jsme odchytit jediný vlak, co zde hodinu co hodinu projíždí. Zatímco jsme na zastávce pokoušely rozpačitou ranní konverzaci, přišoural se k nám jeden postarší obyvatel vesnice. Jeho řecká slova pomalu nabývala anglické podoby a sdělovala nám až příliš často zmiňovaný výraz: strike. Stávka sice není v Řecku nic nového, ale vždy přináší zbytečné komplikace. Zděšený pohled na hodinky vypátral, že autobus nám před deseti minutami odjel a my si uvědomily, že školu dnes zjevně nestihneme. Po výměně utrápených pohledů, bylo rozhodnuto o návratu do postelí. Jaké bylo překvapení, když nám místní obyvatel oznámil leoforío here a stál dál na místě. Daly jsme na jeho letité zkušenosti s místní dopravou a po pár nejistých chvílích, nervózního podupávání a nadávek autobus skutečně přijel. Řidiči to, že přijel pozdě a ještě z jiné strany, ani trochu nevadilo a už vůbec mu nevadilo jet úplně jinou cestou jen proto, aby zavezl syna do školy.
Po objížďkách, nečekaných zastávkách a několika troubeních jsme úspěšně dorazily k nosokomíoa a cestu od nemocnice si krátily diskuzí o potřebnosti kafe v našich životech. Netrpělivy, a pod vlivem očekávání natěšeny, jsme směřovaly kolem haldy odpadků ke dvěřím naší fakuly. Plesnivé, polepené a plechové dvěře znamenaly útěchu a jistotu v tomto chaoticky nelogickém světě, dnes však působily jiným dojmem. Na pěti vrstvách již nalepených plakátů se skvěla zbrusu nová a v klikihácích napsaná. Kromě pár číslovek, jsme ani s kapesním slovníkem nerozluštily, co se zde píše a požádaly jedinou přítomnou slečnu o pomoc. Vzhledem k tomu, že se kolem fakulty nepromenádovaly davy jako jindy, nám bylo podvědomě jasné, co se zde píše, ale moc jsme si to nechtěly připustit. Slečna ze sebe, po pěti minutách eee, aaa, hmmm, wait, aaa, ee, vytlačila: strike. V tu chvíli jsem měla chuť sehrát scénu ze Simpsnovejch a chytit slečnu pod krkem. Veškeré nadšení se zvrtlo v totální naštvanost na celý politický systém, na jejich nezodpovědnou mentalitu a zálibu v dělání nesmyslně demonstrativních činů. Tato fakultní okupace (jak se tomu oficiálně říká) byla pořádána jen za účelem podpory celostátní stávky administrativních zaměstnanců a dle mého názoru byla úplně zbytečná. Jedna jediná slečna odepřela možnost vzdělávat se dalším stovkám jiných lidí a ani jí to nebylo blbé.
Sebraly jsme svých pár švestek, další zklamané studenty a odebraly se na zpět. Já s Klárčou jsme šly navštívit další češky na koleje a Táňa se rozhodla vyvalit své tělo na ohlazené kamínky vasilijské pláže.
Celou hodinu po cestě na koleje bobtnala rozpačitá atmosféra z raního zklamání, která vytryskla ve chvíli, kdy jsme s Klárčou směřovaly z kolejí zpět k našemu apartmánu. Krásně oblečené a nachystané děat dojem, jsme se plahočily vyprahlými rozpálenými ulicemi Ria a trousily anglické nadávky. Vítr se ani nehnul, slunce s přicházejícím polednem sílilo a most, který určoval přesnou půli naší cesty, byl notný kus před námi. Chtěly jsme brečet, ale slzy vyschly ještě dříve, než se stihly vyrobit. K podpoření naší morálky jsme si stanovily nový cíl, který nás ku podivu držel nad vodou i v nejdelším úseku naší cesty: v posledních 100 metrech, které určitě měřily dvakrát více, než celá dvouhodinová cesta z kolejí Small Estia. Cíl - víno.
Jen co jsme odhodily kabelky a smyly make-up, sebraly jsme poslední zbytky sil a odebraly se do místní trafiky pořešit v čem náš žal utopíme. Vybraly jsme lahev, která vypadala víc jako olivový olej než víno, ale za to aspoň levný. Jestliže jsme před vínem byly smutné a zklamané, po víně jsme hýřily dobrou náladou a nápady na sjednocení všech zastrčených erasmáckých studentů. Pokud jsou řekové opravdu tak neschopní starat se o zahraniční studenty, kteří jim přinesli peníze navíc, pak musíme vzít aktivitu do vlastních rukou a začít vytvářet erasmáckou atmosféru. My tři holky co spolu bydlíme, jsme totiž velmi šikovné.
2024 ©