Průběžné zpravodajství

Napsal KlarAd. (») 12. 6. 2012, přečteno: 1594×

Tak jsem se dozvěděla kolik různých lidí tyhle moje žvásty čte, tak jsem se rozhodla vás nakrmit další porcí slov beze smyslu a subjektivních myšlenek jedné líné české trubky. Dnes je dvanáctého června a můj taťka má NAROZENINY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Místo toho abych byla s ním doma a oslavovala, trávím svůj volný čas s dalšími rodinnými příslušníky ženského pohlaví kdesi v severních končinách Peloponéského poloostrova volaných Patras. Vzali jsme auto, tři lahve vody a slunečník a opustily jsme na tajnačku Zakynthos abychom se podívaly, kde to tady vlastně žiju.

Co se týče samotného Zakynthosu, musím smutně konstatovat, nakolik je život v turistických centrech nechutný. Pokud jste si někdy mysleli, že přijedete-li do hotelu turistické destinace a jdete večer do taverny s názvem Apolon, poznáváte tím řeckou kulturu, tak vám mohu s jistotou říct, že nepoznáváte vůbec nic. Pokud si v creperie-taverna-snack baru Dionýsos můžete přečíst jídelní menu v češtině a pikolík vám při odchodu v osm večer řekne "dobrou noc", tak se o řeckou kulturu jednoznačně nejedná. Nicméně najde se velké množství lidí, kteří si přesto všechno myslí, že tohle je to pravé Řecko.. nedivím se, nemají srovnání, jak to tady vážně chodí. Tak jsme se jeli srovnat s Patrasem. Podle mého názoru nejškaredším městem, co jsem kdy viděla. A zjistila jsem, že ono je vlastně moc hezký.. Město, kde se neustále ozývají zvuky klaksonu, výkřiků řečtiny a hlasité hudby. Ulice sálající horký vzduch, bez jediné šance slabého vánku nebo kapek deště. Město, které žije.. ať už ve dne, nebo v noci.

Po maratonu "památek", obchodů, oblíbených míst a míst plných nostalgie, jsme se vydali přes Jumbo (obchod s ničím ale se vším) a Harise na koleje, hodit sprchu a trochu dospat brzské vstávání. Co se bude dít večer ještě není úplně jasné, nicméně v zásobě je: zmrzlinárna, přechod mostu, obhlídka pláže u mého starého bytu, procházka kampusem spojená s večeří ve školní kantýně, a návštěva mého oblíbeného podniku s litrovou karafou vína za 3.50€.

Nicméně tohle píšu proto, abych spravila oslavence o tom, co asi jeho drahé polovičky dělají, jak si to užívají a jak moc jim chybí, že tady není s námi! Viš jak těžká práce to je, nahrazovat toho maniaka s foťákem, který se vždycky někde ztrácí a zdržuje? No těžký job. A hlavně ta zodpovědnost vzít alespoň nějaké pěkné fotky! Ach jo, takže VŠECHNO NEJLEPŠÍ TAŤKO!!!